Klasik praví, že ďábel se skrývá v detailech. Není proto náhodou, že sukces od selhání často dělí opravdu jen zdánlivé prkotiny, které na první pohled mohou být zcela zanedbatelné. Nejsou. Například problematika psaní výčtu – víte, zda je zahajovat velkým či malým písmenem, kdy na konec dát tečku, kdy čárku a v jakých případech použít středník? I tato pravidla mohou rozhodnout o (ne)úspěchu vašeho prodejního textu.

Přiznávám se bez mučení, tohle je moje Achillova pata. Sám používám výčty takřka v každém textu, protože:

• Usnadňují čtení.
• Dělají text přehlednější.
• Zlepšují celkový vizuální dojem.

 

Bodový výčet ve formě odrážek, číslování nebo jakýkoliv jiných znaků okamžitě upoutá pozornost, dá čtenáři možnost „chytit se“ a jednoduše zvýrazní hlavní sdělení vašeho textu. A pochopí ho i ten, kdo nemá čas číst ho celý a pouze skenuje očima.

Ovšem ačkoliv takto člením prakticky jakýkoliv prodejní text, nehledě na to, zda jde o status na Facebooku, newsletter, blog či obsahový návrh webové stránky, minimálně ob týden si potřebuji připomenout pravidla psaní výčtů. Anebo spoléhám na kolegyni Petru, která je v gramatice i pravopisu jako ryba ve vodě a můj výplod vždy zkontroluje a opraví.

Zkrátka copywriter nemusí být ještě automaticky i korektor, co nikdy nedělá chyby. Proto si u nás ve firmě všechny výstupy vzájemně kontrolujeme, aby se předešlo možným chybkám, vyplývajících z lidského faktoru. Jenže ne každý má takový luxus. Většina podnikatelů si napíše text sama při nejlepším vědomí a svědomí, ale to mnohdy nestačí, takže pak publikuje nedokonalý obsah, který může část zákazníků odradit. Očekávají totiž, že perfektní služby budou prodané perfektním způsobem, tudíž i malá nekvalita v textu může v jejich očích negativně ovlivnit kvalitu nabízeného zboží i celé značky.

Komunita „grammar nazis“ je holt mnohem větší, než si myslíte. Neriskujte jejich případné rýpance a pojďte si spolu se mnou zopakovat pár základních pravidel, jak správně psát výčty.

1. Jsou jednotlivé body výčtu psány ve formě celých vět? Začínejte každý z nich velkým písmenem a ukončete je tečkou. Teoreticky můžete použít i středník coby oddělující znak, ale pak by bylo nutné věty zahajovat malými písmeny, což nevypadá pěkně, a proto to nedoporučuji.

a) První příklad, kdy je bod výčtu psán ve formě celé věty, tudíž začíná velkým písmenem a končí tečkou.
b) Druhá možnost, kdy se začíná malým písmenem a končí středníkem.

2. Nepíšete v celých větách, ale pouze heslovitě? V tom případě si můžete vybrat z následujících kombinací:

a) malé písmeno + čárka na konci,
b) malé písmeno + středník na konci;

3. Před výčtem musíte použít dvojtečku pouze v případě, kdy jsou všechny body v jednom řádku. Pokud jsou jednotlivé body výčtu vyjádřeny odrážkami, je pouze na vás, zda před první z nich napíšete dvojtečku či nikoliv. Pravidla umožňují obě varianty. Osobně však pro větší přehlednost dvojtečku jednoznačně doporučujeme.

a) Sešla se celá rodina: maminka, tatínek, babička i děda.
b) Na Vánoce jsme byli pohromadě všichni:

I. maminka,
II. tatínek,
III. babička,
IV. děda.

c) Na Vánoce se sešla celá rodina:

I. Moje milovaná maminka.
II. Můj drahý otec.
III. Jako vždy perfektně vymóděná babička.
IV. Poněkud podrážděný děda.

4. Neexistuje žádné pravidlo ani oficiální doporučení, kdy používat odrážky, kdy číslování římskými číslicemi a v jakých případech preferovat kapitálky, volba je čistě na vás. Pravidla pro psaní výčtu pak jsou pro všechny typy stejná.

5. Nezapomínejte na konci celého výčtu vždy udělat tečku.

Tak co říkáte, nakonec to není žádná velká věda, že? Zapamatujte si těchto pár pravidel a dodržujte je, protože zákazník pozná a většinou i náležitě ocení, když jako správný profík dbáte i na ty nejmenší detaily. Právě ony často rozhodují, jestli vás bude brát coby autoritu. A kdo ve vás věří, ten u vás i nakupuje.